Pokud ještě nejste přesyceni všemožnými post odnožemi hudby a stále vás neomrzelo nekonečné omílání inspirací ISIS, MONO, PELICAN a dalších zasloužilých skupin, pak vám nic nebrání nasadit si do uší i album Němců DATURAH. Jedná se totiž o jedny z těch šikovnějších následovníků post-rockové vlny, a to i přesto, že na jejich albu „Reverie“ není příliš překvapení nebo neotřelých struktur. DATURAH se drží konzervativnějšího přístupu, ale nalezneme i dnes tolik oblíbené „cizí“ vlivy (například math rockové), bez kterých by současný post-rock asi umíral na nudu. I díky tomu působí album vyváženě s důrazem na citlivě poskládané aranže. Přes značné stopáže udržuje skupina „dějovost“ svých skladeb a rozvláčné náladové části se táhnou přesně do té dálky, která je ještě únosná. To vše i díky kombinaci různých poloh, které často odkazují k věhlasnějším vzorům (lehké vzdušné pasáže jako by někdy vypadly z dílny MOGWAI, ale najdou se i těžké cákance ne nepodobné starším CULT OF LUNA), ve své kombinaci jsou však opravdu funkční. Nosným prvkem zůstává výrazná kytara, která není rozmělněna pod nánosem hlukových stěn, DATURAH totiž své nápady nemusejí schovávat. Přes absenci originality se jedná o hudbu nápaditou a příjemně poslouchatelnou. Příznivci stylu tak mají šanci nalézt to co mají rádi, ostatní jen další post-rockovou nahrávku, jakých už je na světě zřejmě víc než dost.